Konstelace a já

Pamatuji si, jak silná byla pro mě moje první konstelace, jak jsem v podstatě okamžitě pocítila na sobě změny, úlevu, odlehčení. Pamatuji se, jak jsem plakala večer vděčností v posteli po babičce, když jsem přijela záhy po konstelaci na víkend k rodičům. Cítila jsem takovou lásku ke svým předkům a hrdost, že jsem dcera tohoto rodu, že k nim patřím, cítila jsem při kontaktu s rodiči teplo, které jsem do té doby neznala, nerozčilovaly mě najednou věci, u kterých jsem dřív skřípala zuby a říkala si, že takhle jako oni žít nebudu. A to byl teprve začátek.

Vyzkoušela jsem si sama na sobě transformační sílu konstelací a jejich osvobozující efekt a už jsem se jich nevzdala. Začala jsem pravidelně jezdit na konstelační semináře a kousek po kousku proměňovat v sobě svoje témata, které mě trápily. Úcta ke konstelacím a k celému konstelačnímu poli, vděčnost, že se takovým jednoduchým způsobem mohou dít zázraky roste neustále. Znovu a znovu mě překvapují, znovu a znovu jsem v úžasu. To, co je pro mě u konstelací zásadní je jejich pravdivost, hloubka a jasnost a to vše v Lásce, Moudrosti a Řádu.

Když Kalyani s Pavlem vypsali první ročník výcviku konstelací, moje rozhodnutí do toho jít, bylo téměř okamžité. Už nějakou dobu jsem s nimi šla Cestu, měla jsem k nim a stále mám velkou důvěru a také zkušenost s jejich pravdivostí a hloubkou, v které vedou semináře. Neměla jsem tehdy záměr vést konstelace a být lektorem, to jsem nechávala na to, co přinese budoucnost. Mým záměrem byla moje proměna, práce na sobě, naučit se zákonům, které platí pro Život tady na Zemi a vědomě je žít v každodenním životě. Pavel přirovnal svůj výcvik k rok a půl trvající intenzivní pračce a já se svojí zkušeností se k tomuto přirovnání připojuji. Vyprání bylo úžasné a poctivé. Děkuji svým učitelům za vedení, učení a za jejich trpělivost, lásku a podporu.

I když jsem lektorka konstelací, tak neznamená, že mám "hotovo". Výcvik je vlastně teprve začátek. Každá mnou postavená konstelace mne učí, každou konstelací se rozkrývá další kousek z mozaiky života, každou konstelací, která je postavena na moje téma se prozařuji já i celý můj rod. Za těmi těžkými věcmi v rodě najednou začínají také prosvítat ty velké dary a poklady, které v něm jsou.  Řeknu vám jedno, stojí to za to.

Děkuji svým fyzickým rodičům, že jsem díky nim mohla přijít sem na Zem, že jsem se díky nim narodila, děkuji jim za život. Děkuji za vše, co mně dali a naučili, děkuji jim za podporu, kterou neustále cítím a dostává se mi jí v té největší míře jaká je teď možná i v té praktické rovině. No a o to, co mi dát nemohli, se postarám sama, mám tady přeci také svoje úkoly ke splnění. Děkuji svým nebeským rodičům, že jsem tou, která Jsem. Děkuji sama sobě, že jdu a probouzím se k sobě.